Jeakeovi rodiče zmizeli a mohou být kdekoli na světě - a zároveň v kterékoli době. Jeho rodina má totiž ohromující tajemství : patří ke Strážcům minulosti, tajné společnosti, která cestuje staletími a brání zločincům, aby zasahovali do dějin. Jaek je dopraven do Bodu nula, zde se seznámí s podivuhodnou skupinou agentů. Minulost je v nebezpečí; jen Jake Djones ji může zachránit!
Můj názor na knihu
Potřebovala jsem trochu dobrodružství a myslím, že jsem si vybrala správně.
Jake Djones je za jednoho bouřlivého pátečního odpoledne dopraven na ústředí Strážců minulosti, kde se dozví pravdu o svých rodičích. Záhy se spolu s ostaními vydává do Bodu nula, který se nachází v roce 1820. V Bodě nula se plánuje záchranná výprava pro Jakeovi rodiče, kteří mají v Benátkách v 16.století potíže při misi, ztratili se. Topaz, Nathan, Charlie a neplánovaně i Jake se vydávají na nebezpečnou misi. A to spouští celou řadu dobrodružství...
Při téhle knížce jsem se vážně ani chvíli nenudila. Hned na první stránce jste vrženi do děje. Zpočátku se děj odehrává v Londýně, který je mým oblíbeným místem, takže jsem byla nadšená. A potom začíná cestování v čase. Strážci minulosti mi připomněli Ulysse Moorea, jednu z mých nejoblíbenějších sérií, takže jsem si knížku maximálně užila.
Jen samotný námět cestování v čase není v knihách tak častý, byla jsem ráda, že jsem četla nějakou originální knihu. Ze začátku jsem zápletku celkem předvídala, ale okolo 30 stránky se děj začal komplikovat a já nevěděla, co se stane na příští stránce. Strážci minuosti mě nepřestali překvapovat celou knihu.
Nejvíce se mi na knížce líbily postavy. Byly vážně dobře popsané a jak bych to řekla, podnikavé. Pořád se do nečeho vrhali. Ale postavy, které byly vážně zajímavé, byly ty "zloduši". Zeldt nebo Mína Schlitzová, to byli ti praví, nemilosrdní a vražední nepřátelé. Bez mrknutí oka poslali človka na smrt, což mi nejednu vyrazilo dech. Damien Dibben umí vážně dobře popisovat. A že to je při cestách v čase potřeba. S jeho popisem jsem si vážně uměla představit dobu, ve které se zrovna nacházely.
Řela bych, že taková zvláštnost Strážců minulosti byly poznámky pod čarou, které se tam nacházeli hodně často. Postavy tam totiž často něco poznamenávají ve francouzštině, take jsem jsem za něj byla vážně ráda. K vykreslení správné atmosféry používal i cizí slova nebo různé mně ne tolik známé rostliny. K těmto slovům tak byla dána hvězdička. A že jsem ji vážně nejednou potřebovala. Nevěděla jsem, co je to přesto femme fatal nebo jak voní magnólie.V téhle knížce nechybí ani láska. Ať je to ta hlavních postav nebo ta více záhadnější, postav vedlejších.
Abych to shrnula, Strážci minulosti jsou naprosto dokonalou knihou pro ty, kteří mají rádi historii, velkou dávku dobrodružství a k tomu kapku romantiky. A protože já jsem taková a na knížce jsem nenašla žádnou chybu, která by mně vadila, tak dávám...
5/5
Kniha vypadá opravdu zajímavě a už několikrát jsem po ní koukala, tak snad si ji někdy přečtu :)
OdpovědětVymazat