čtvrtek 13. září 2012

Recenze: Andělé noci

                                  Anotace

Skutečný svět je plný hrůz. Jen se zeptejte šestnáctileté osiřelé holky Dru Andersonové, drsňačky, která sama sejmula slušnou porci padouchů. Je ozbrojená, nebezpečná a připravená nejdřív zabíjet a teprve pak se ptát. Takže jí chvíli potrvá, než přijde na to, komu může důvěřovat...

Dru Andersonová je „divná“, kam až její paměť sahá. Cestuje s otcem od města k městu a loví strašidelné noční potvory. Je to zvláštní život, ale dobrý – dokud všechno nevybouchne v ledovém, zchátralém městě v Dakotě, když se jí kuchyňskými dveřmi vláme do domu hladový zombie. Osamocená a k smrti vyděšená Dru se ocitne v pasti, a bude potřebovat veškerý svůj důvtip a zkušenosti získané při tréninku, aby vyvázla živá. Příšery se rozhodly oplatit svým pronásledovatelům stejnou mincí, a tentokrát je na pořadu dne Dru. Šance na přežití? Mizivá až žádná. Pokud nevydrží do svítání, je po všem...
                                                                         Můj názor na knihu
 Na Anděly noci jsem narazila v knihovně. Už jsem na ně sice četla recenzi, ale nějak jsem si nemohla vzpomenout, co se v ní psalo, a tak jsem si ji přečetla.
  Než jsem začala číst, musela jsem obdivovat obálku a nápis: Dru Andersonová, Loví v noci. Vrhá nože. Láme srdce. Představovala jsem si ji a říkala si: "Konečně nějaká hrdinka, co loví v noci atd." Ale to jsem se tedy vážně spletla.


Dru Andersonová neloví v noci. Naopak, v noci je většinou doma a čeká až její táta přijde z lovu. Dru Andersonová nevrhá nože, alespoň v knížce to ani jednou neudělala a nevypadalo to, že by jím uměla vrhnout. A Dru Andersonová neláme srdce. Sice se v knížce dva kluci objevili, ale jeden jako kamarád a druhý jako nepřítel, kterého neměla ráda.
   
 Na knize mě překvapil jazyk, kterým byla napsaná, a to hovorová čeština. Nemůžu říct, že by mi to úplně vadilo, ale jen se mi to nelíbilo. Připadalo mi, že by knížka byla lepší, kdyby byla psaná méně hovorově.
  Další věc, která mě překvapila byla, že se toho v knize zase tolik nestalo. Většinou tam popisovala své pocity. A když už se něco stalo, tak to autorka napsala tak divně, že jsem to musela číst několikrát, abych pochopila, co se stalo. Myslím si, že mohla více rozepsat, když došlo na akci.
 
   Jelikož se do půlky nic moc nedělo, přemýšlela jsem, jestli si ji nenechám na později. Řekla jsem si ale, že ji dočtu. A udělala jsem dobře. Od tédoby, co se v knížce objevil Christian, tak měla knížka daleko větší spád a většinou se něco dělo. Někdy mi ale vážně lezla Dru na nervy. Nejradši bych jí nečím praštila.  
  
    Líbilo se mi, jak o sobě ke konci Dru něco zjistí. Bylo to takové další příjemné oživení, i když ona sama tomu do posledních stránek nevěří.
  Konec byl velmi otevřený a z knížky je jasné, kde se bude další díl odehrávat. Druhý díl si ráda přeču, bude to takové příjemné počtení.
   I když Andělé noci nebyly to, co jsem čekla, přesto se mi líbil příběh, a tak dávám.

                                                           3,5/5




Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuju za projevenou podporu nebo kritiku, obou si vážím.